Ve středu dne 17. 1. 2018 vyhlásil po téměř dvou letech od vydání prvoinstančního rozsudku Vrchní soud v Olomouci rozsudek týkající se fotovoltaických elektráren FVE Saša – Sun a FVE Zdeněk – Sun v Chomutově, kterým jsme byli uznáni vinnými trestným činem přípravy podvodu, za což jsme byli odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce 6 let a devět měsíců.

Ačkoliv jsme doufali, že se odvolací soud bude zabývat našimi argumenty, opak se stal pravdou. Nemůžeme se zbavit dojmu, že odvolací soud bezmyšlenkovitě hodil naši kauzu do jednoho pytle s ostatními již pravomocně rozhodnutými kauzami fotovoltaických elektráren ze závěru roku 2010, kdy ale tyto elektrárny v době udělení licence vůbec nestály a k vydání licence došlo pouze z důvodu, že pracovník ERÚ provádějící kontrolu FVE na místě zásadním způsobem pochybil, za což byl také odsouzen (viz případ FVE Držovice nebo FVE Vrahovice).

V případě FVE Saša – Sun a FVE Zdeněk – Sun je však situace zcela odlišná. Elektrárny FVE Saša – Sun a FVE Zdeněk – Sun byly již od 19. 11. 2010 v povoleném zkušebním provozu a dne 22. 12. 2010 bylo zástupcem distribuční společnosti provedeno první paralelní připojení výroben k síti. Nikdo nikdy nezpochybnil ani stavební řízení, ani připojení FVE k distribuční soustavě. ERÚ vydal licence až dne 31. 12. 2010 na základě výsledku provedeného ohledání obou FVE na místě, které trvalo téměř celý den. Ohledání se účastnila kromě pracovníků ERÚ také celá řada odborníků, ať již technických zástupců financující banky, soudních znalců, techniků atd. Všichni shodně potvrdili, že obě FVE byly dokončeny. Byly naměřeny hodnoty výroby elektřiny, což bylo zaznamenáno do protokolů o ohledání. Elektrárny tak byly evidentně provozuschopné a již sedm let bezproblémově soustavně vyrábějí elektřinu. Proč se odvolací soud s těmito okolnostmi významnými pro rozhodnutí nevypořádal?

Dokončenost obou FVE dokládá také fotodokumentace (celkem 192 fotografií) pořízená dne 30. 12. 2010, která byla předložena již v řízení před soudem I. stupně svědkem Ing. Hubočanem:

Odvolací soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně, že jsme dne 9. 12. 2010 podepsali předávací protokoly s úmyslem uvést v omyl Energetický regulační úřad ohledně dokončenosti FVE Saša – Sun a FVE Zdeněk – Sun a že k dokonání tohoto trestného činu z naší strany nedošlo pouze z důvodu, že Energetický regulační úřad provedl dne 20. 12. 2010 ohledání obou výroben, kdy zjistil, že výrobny nejsou dokončeny.

Celou tuto konstrukci musíme označit za absurdní, neboť orgány činnými v trestním řízení je předávacímu protokolu přikládán význam, který nemá, tedy že se má jednat o doklad, kterým se v licenčním řízení prokazuje a dokládá dokončenost energetického zařízení.

Již před soudem I. stupně všichni pracovníci Odboru licencí na ERÚ shodně potvrdili, že předávací protokol není zákonem vyžadovaným a nezbytným dokladem pro udělení licence a že účel předávacího protokolu v licenčním řízení spočívá pouze a jenom v prokázání vlastnického práva k FVE (pokud to vyplývalo ze smlouvy o dílo) a nikoliv k prokázání dokončenosti FVE. Jak mohl být ERÚ uveden v omyl předávacím protokolem ohledně dokončenosti FVE, když nikdo z pracovníků ERÚ si s předávacím protokolem dokončenost nespojoval?

S tímto jednoznačně koresponduje naše konstantní obhajoba, že pokud by si ERÚ předávací protokol nevyžádal, pak bychom ho ani nepodepisovali, ani by se nezakládal na ERÚ, protože vlastnické právo k FVE bylo již řádně doloženo samotnou smlouvou o dílo ve znění jejich dodatků č. 3 a č. 4 a dalšími minimálně pěti doklady. Přechod vlastnictví ze zhotovitele na objednatele nebyl spojen s předáním a převzetím díla.

Až do zahájení trestního stíhání jsme neměli žádné informace, že by předávací protokol měl být nepravdivý nebo nějak problematický. Ačkoliv proběhlo obnovené licenční řízení, sám ERÚ nikdy tento předávací protokol nezpochybňoval. I přes toto všechno jsme odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, protože orgány činné v trestním řízení si usmyslely, že předávací protokol je prostě a jednoduše podle nich nepravdivý.

Čím se však odvolací soud vůbec nezabýval, je naše role v celé kauze. Byli jsme jednatelé společností Saša – Sun s.r.o. a Zdeněk – Sun s.r.o., a proto jsme formálně podepisovali jako statutární orgány celou řadu dokumentů. Nicméně organizací a dohledem nad výstavbou FVE byly pověřeny odpovědné osoby s příslušnou technickou znalostí, stejně tak komunikací s ERÚ, stavebním úřadem a distribuční společností. Obdobných předávacích protokolů podepisujeme v rámci našeho holdingu několik stovek ročně, osobně však takové předávky nekontrolujeme, to má na starosti odborný management jednotlivých společností. V době podpisu předávacích protokolů jsme na místě výstavby nebyli.

Rozhodně se proto musíme ohradit proti závěru odvolacího soudu, že jsme podepsali nepravdivý předávací protokol, ačkoliv jsme věděli o nedokončenosti energetických zařízení. Tak tomu nebylo a ani být nemohlo, když obě FVE byly již v době podpisu ve všech podstatných částech dokončeny (všechny dodávky komponentů do konce listopadu 2010) a v prosinci 2010 se pracovalo již pouze na optimalizaci výkonu v rámci povoleného zkušebního provozu, na odstraňování nedostatků způsobených krádežemi a vandalismem a také z důvodu klimatických podmínek (praskání konektorů z důvodu mrazu).

Nedostatky zjištěné při ohledání FVE dne 20. 12. 2010 byly provozního charakteru, které v žádném případě neohrožovaly bezpečnou provozuschopnost elektráren a které byly odstranitelné v řádu hodin. Hodnota těchto provozních nedostatků byla vyčíslena znaleckým posudkem znaleckého ústavu PROSCON, s.r.o. na pár desítek tisíc Kč, kdy celá investice se vyšplhala na cca 1,3 miliardy Kč.

Byli to právě kontroloři ERÚ, kteří svými neodbornými závěry při ohledání obou elektráren dne 20. 12. 2010 ohledně údajné nedokončenosti zcela neodůvodněně spustili celý trestní proces, ačkoliv jak opakovaně judikoval i Nejvyšší správní soud, není v kompetenci ERÚ posuzovat dokončenost a provozuschopnost FVE, kdy tuto kompetenci má pouze a jenom stavební úřad.

Skutečnost, že licence byla udělena až dne 31. 12. 2010, tedy poslední den roku 2010, byla způsobena prodlevami na straně ERÚ, který nařídil opakovanou kontrolu obou elektráren právě na tento den. My jsme však již dne 21. 12. 2010 žádali, aby byla nařízena opakovaná kontrola, neboť banální nedostatky zjištěné kontrolory ERÚ dne 20. 12. 2010 byly neprodleně odstraněny.

Obě fotovoltaické elektrárny splňovaly na konci roku 2010 podmínky pro udělení licence, byly provozuschopné a byla ověřena bezpečnost jejich provozu. Není to jen náš názor, ale tyto skutečnosti jsou prokázány provedeným ohledáním ze strany ERÚ dne 31. 12. 2010, dále výpověďmi odborníků, kteří se tohoto ohledání účastnili a uvedené bylo potvrzeno také celou řadou znaleckých posudků, výčtem lze zmínit znalecké posudky znaleckých ústavů Vysoké školy báňské – Technická univerzita Ostrava nebo Vysokého učení technického v Brně. Ač se podle nás jednalo o klíčové důkazy, odvolací soud jejich závěry (stejně jako soud I. stupně) zcela ignoroval.

Absurdní je také, že jsme měli jednat ve spolupachatelství s dalšími odsouzenými osobami, když tyto osoby jsme až do zahájení vyšetřování vůbec neznali.

Celý proces se tak nedá označit jinak než jako hon orgánů činných v trestním řízení na vybranou skupinu podnikatelů, kteří se v roce 2010 pustili do solárního podnikání. Nemůžeme se ztotožnit se závěrem Vrchního soudu v Olomouci o naší vině, ničeho nezákonného jsme se nedopustili, a proto se obrátíme na Nejvyšší soud České republiky, aby tento podle našeho názoru nesmyslný závěr přezkoumal.